„Umělec se může mýlit nebo může lhát, ale zodpovědný je ten, kdo s tím souhlasí,“ napsal Milan Knížák letos v červnu v Parlamentních listech (Viník je jasný, PL, 3. 6. 2022). Kdybychom toto jeho alibistické tvrzení měli vzít vážně, musíme se ptát, jestli v textech, které zveřejňuje na tomto serveru a na svém webu, šíří Knížák lži, anebo jen omyly, a kdo je za ně zodpovědný.

Ten, kdo celý život razil heslo „Žít jinak“, se nyní představuje na stránkách Parlamentních listů jako pan profesor s posupným výrazem úst, kravaťák v černém saku a s bílým límečkem, jehož názory povážlivě nahrávají prokremelským dezinformátorům. Ostouzí prezidenta Zelenského, odsuzuje pomoc Ukrajině, podrývá důvěru ve vládu Petra Fialy a burcuje veřejnost nepodloženými poplašnými zprávami o cenzuře a konci demokracie v Čechách. Využívá přitom záludnou strategii chytré horákyně, která nejela ani na voze, ani na koze: zdánlivě zvažuje obě strany mince, ve skutečnost pašuje do svých textů podvratná tvrzení. Několik citací z jeho textů:

„Putin, který vyrostl v tajných službách je nepochybně negativní figurou, ale současné protiputinovské divadlo je trochu směšné. Samozřejmě, že považuji přepadení Ukrajiny za zločin, který musí být zastaven a potrestán, ale není to tak jednostranné, jak to líčí média. Ukrajina žádá od EU řadu nestandardních kroků, a to je vždy nebezpečné“ (Ukrajina, PL, 2. 3. 2022).

„To, jak herecký prezident Ukrajiny a zpozdilí Evropští politici rozdmychávají Ukrajinský konflikt, je nebezpečné“ (Kam se ztratila demokracie?, PL, 25. 4. 2022).

„Osoba Zelenského je mi z duše protivná. Navlečen do trapného kostýmu amatérského válečníka vydírá své spojence, místo aby se pokoušel o nějaké rozumné řešení. Hraje si na velkého vojevůdce, ale nechápe, že je loutkou zastupující mocenské zájmy především Spojených států“ (Demokracie z naší společnosti pomalu vyprchává, PL, 4. 6. 2022).

„Počínání ukrajinského prezidenta na mne působí dojmem trapného ochotnického představení. Všechno se ve mně vzpírá uvěřit mu byť i jediné slovo“ (Fialový spasitel, PL, 21. 5. 2022).

„Zmatená podpora Ukrajinských emigrantů, která vede k ožebračení naší země, s sebou přináší politickou nejistotu a občanskou neposlušnost. Ukrajině ani Evropě nepomůže chudé a rozvrácené Česko“ (Kam se ztratila demokracie?, PL, 25. 4. 2022).

„Jsem přesvědčen, že naše politická reprezentace udělala velkou chybu, když vstoupila aktivně do konfliktu s Ruskem. Poskytování zbraní považuji za politickou chybu a nestrukturované přijímání uprchlíků za ohrožení, z kterého se budeme dlouho vzpamatovávat. Podávat pomocnou ruku je samozřejmá a zásadní součást mezilidských vztahů, ale nemělo by destabilizovat naši společnost, poněvadž to nikomu nepomůže, ani Ukrajincům, ani nám“ (Demokracie z naší společnosti pomalu vyprchává, PL, 4. 6. 2022).

„Profesor Fiala se musel zbláznit. Jeho hra na záchrance Ukrajiny, je směšná. (…) Petr Fiala prohlásil, že je to naše válka, ale já mu tímto odpovídám, že moje NE“ (Fialový spasitel, PL, 21. 5. 2022).

Knížák se staví jako jednoznačný antibabišovec a stoupenec Petra Fialy, kterému chce pomoci, aby se v současné těžké situaci lépe zorientoval, ale ve skutečnosti mu podráží nohy a tomu, co píše, mohou tleskat nejen Andrej Babiš, Tomio Okamura a Kateřina Konečná, ale hlavně soudruzi z Kremlu.

Jak je možné, že se Milan Knížák, kdysi plamenný obhájce svobody a odpůrce komunistické totality, může dnes shodnout s putinovskou propagandou? Je to jen proto, že na sebe potřebuje za každou cenu upozorňovat? V červnu se na Knížáka obrátil J. X. Doležal a velmi zdvořile se ho zeptal, zda by mohl konkrétními fakty doložit některá svá nedomyšlená a zavádějící tvrzení. Knížák mu odpověděl: „Mám své názory, ty si ponechám a nebudu se Vám zodpovídat. Vaše útoky jsou mi lhostejné.“ 

Tak dopadl bouřlivák, který kdysi chtěl „vyučovat hlazení kočičí srsti“ (manifest Aktual – žít jinak, 1965–1966).