Jan Steklík (1938–2017) patřil od šedesátých let k nejvýraznějším osobnostem české umělecké scény. Byl představitelem mnoha uměleckých rolí, byl tvůrcem lyrického konceptuálního umění, iniciátorem akcí, autorem osobitého kresleného humoru, instalací, performancí, návodů, grafických hudebních partitur, objektů, koláží a asambláží. Tato mnohostrannost vyplývala z originality jeho osobnosti a jeho hravé invence, která mu umožňovala nacházet stále nové a svěží tvůrčí koncepce. Rytmické variace či jen Variace jeho technicky mistrných kreseb poukazují na nové tvůrčí postupy, které směřují k akčnímu umění. Steklíkovo akční umění se odehrávalo především v přírodě a v hospodě; k oběma měl velmi silný vztah. Známá je autorova tvorba v rámci Křižovnické školy, zdejšího neoavantgardistickému hnutí, které vzniklo v šedesátých letech a spojovalo mnoho výtvarníků i básníků a teoretiků. Úchvatný byl Steklíkův způsob života a jeho schopnost vytvářet různá společenství a prapodivná seskupení. Měl rád regiony, tím se lišil od většiny umělců. Nejčastěji se pohyboval kolem Vysočiny, nejblíž svému domovu, Ústí nad Orlicí. Ale podstatnou část svého života strávil v Pardubicích, Praze a v posledních desetiletích v Brně. Do karlovarského kraje proniká dnes se svým dílem veřejně poprvé, a to výstavou kreseb, koláží a objektů zde v Becherově vile Galerie umění Karlovy Vary. Tady představujeme základní okruhy Steklíkovy tvorby, jeho Střihy na krajinu, které diváka vybízí ke hře s významy, návody i přenosem informací. Zamalovánky z cyklu Uhlí nejsou jen hrou se sirkami, mají blízko ke konkrétní poezii, pálené koláže se vyznačují vztahem k obyčejnu, k tomu, co kde nalezneme a co v tom objevíme. Stejně si pohrával i s hudbou, ke které měl niterný vztah. Vtipné notace s multimediálními přesahy prozrazují záměr překročit hranice mezi konvenční hudební a kresebnou estetikou. Objevují se zde i přírodní motivy, které můžeme vystopovat jak ve Střizích, tak v Zamalovánkách, Vypalovánkách i ve specifických koncepčních pracích, jimiž jsou kresby a koláže z cyklu Trav. Dalším okruhem Steklíkových zájmů byla ilustrace děl básníků (Jana Skácela či Dušana Šlosara) i kreslený humor. Groteska nás zavádí k nejznámějším Steklíkovým dílům, jeho Ňadrovkám, kterých vytvořil stovky a stovky, i k jiným obskurním tematickým okruhům, reprezentovaným Kravatami pro Cage či Setkáním Maleviče s Disneyem, s nimiž si svou precizní kresbou skvěle pohrává. Výstava začíná vzájemnými portréty Jana Steklíka a Karla Nepraše a končí citací autora, která prozrazuje dobrou znalost místní karlovarské nápojové produkce.