Činna zas vydala desku, jak je to možné?
Z. N.: Je to tak. Ne nadarmo jsem hrával s Oldřichem Janotou a dalšími mistry v souboru „Jiná rychlost času“. Předchozí album Činny vyšlo v roce 2005. Tam jsem nebyl fyzicky přítomen. Zhruba před pěti lety jsme se zase dali s Komárem dohromady. A je tu nová deska zas. Nahrála se naživo minulý rok v září na letní scéně hospody U vystřelenýho oka. Vychází v hudebním formátu Digi placko pack firmy Guerilla Records. Já jsem si říkal času zadost, ale vydavatel spolu s Komárem mě hnali jako zpěněného. A tak je tu deska „Takový pěkný koníček“. K názvu inspirován slovy mého současného nadřízeného. Na dotaz, co takhle o volnu dělám, skromně podotknuv, že tak trochu hraju a zpívám. „To máš pěknýho koníčka,“ odvětil. Máme tam devatenáct věcí, z toho sedm zbrusu nových. Současná sestava: znovuoživený bubeník Dominik Kusl, hráč velké rozmanitosti a jemnosti. Bratři Havlínové, Jan a Kuba, jejich saxofon, klarinet a trubka, též i kytara, zpívají, řežou a šepotají tak, že občas zapomínám zpívat. No a Komár, muž kláves. Můj spoludruh, namlouvač, odporovač. Stvořitel hudby a zvuků, jež si s mými slovy nejlépe rozumí. A hosté našemu srdci milí: Fido, Jan Maxa s dětmi, Zvířetník. Zbývají dobří naslouchači čili posluchači a radost je hotová. Skvělý obal Karla Halouna a Luďka Kubíka dotváří celý příběh. Deska se představí 17. května v Malostranské besedě. A na závěr malou citaci: „I když klopýtáš a to se nehodí, užij kopyta vzhůru pod schody“.