Od 23. srpna do 27. září vystavujete v Topičově salonu – jak je výstava nazvaná inEXtreMis koncipovaná a jaký doprovodný program se k ní váže?

M. K.: Pojem inEXtreMis v sobě zahrnuje cosi hraničního, hrozivého a definitivního. Zemské síly dosahují své maximální polohy a hrozí zhroucením, odlomením, sesunutím – v pohybu jsou masy pozemské, vodní, vzdušné. Nepatrnost lidské postavy je v kontrastu k rozpoutaným živlům a vyjadřuje nepoměr k nezměrným silám přírody. Asi se shodneme na tom, že žijeme v extrémní době. Ostatně, která doba nebyla z pohledu svých současníků extrémní?

Výstava představuje cyklus velkoformátových maleb, které tvoří dominantu celého prostoru Topičova salonu. Její součástí jsou i autorské deníky: fotografické momentky z mobilního telefonu nebo kresebné deníkové poznámky. Přenesení smyslu a kontrast mezi jednotlivými obrazy by měly navozovat stav podprahové euforie, která pramení z postupného navyšování škály pocitů, počínaje směšnosti až po tragickou absurditu. Významové odstíny mezi jednotlivými snímky jsou definovány střihovou skladbou, jejíž autorkou je OK / Olina Kaufmanová. Výsledný tvar promítaný na malířském plátně umožňuje návštěvníkům i mně samotnému jinou orientaci: objevují se zde skrytá a překvapivá mezipatra možných interpretací.

Příroda odjakživa lidstvu zatápí. Člověk jí to v posledním čase ale s úspěchem vrací. Jak zacelit zvětšující se rány? Jakou extremitu zvolit nyní, kdy hledáme viníka i zachránce, pokud možno nejlépe v jednom balení? Jak nalézt onu tolik vzácnou, stylově čistou rovnováhu? I přes všechny chmurné předpovědi a dystopické filmové ságy je tu stále jedna dobrá rada: Nepropadejme panice!

Výstavu doprovází komentovaná prohlídka, doplněná fotografickým miniworkshopem pro všechny přítomné, která se bude konat 18. září od 16:30 hodin.