Od 1. 11. 2024 do 5. 1. 2025 se v Galerii umění v Karlových Varech koná výstava Intermédia v dílech umělců Křižovnické školy – jak jste ji koncipovala?
D. S.: Fenoménem Křižovnické školy se zabývám již řadu let, ostatně i na stránkách RR, kde jí je od tohoto ročníku věnován volný seriál. Nejde mi pouze o teoretický pohled, ale i o evidenci a uchování pramenů, paměti, snažím se nejen o to, aby toto tvůrčí společenství nebylo zapomenuto, nýbrž aby jeho činnost nebyla dezinterpretována či redukována pouze na určité prvky a souvislosti, jako například hospodu a pivo, přestože i ony bezpochyby k poetice KŠ podstatně patří. Po výstavě v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem se teď po deseti letech zaměřuji na jeden z dalších možných aspektů: Křižovnická škola už od doby svého vzniku v šedesátých letech a zejména v „normalizační“ etapě let sedmdesátých spojovala svou činnost s oblastmi, které za umění běžně považovány nebyly. Současná výstava to má připomenout a zároveň ukázat myšlenkovou sounáležitost různých výrazových forem, s nimiž KŠ pracovala – křižovnická mnohostrannost se nevylučovala se sdíleným postojem k životu a umění v represivní společnosti oněch let. U KŠ je podstatná otázka výtvarného umění ve vztahu k různým možnostem estetických spojení i zlomů, k dalším tvůrčím disciplínám, literatuře, akci, filmu, fotografii, hudbě... Užívané prostředky a formy přitom v případě Křižovnické školy ve vší své různorodosti vyjadřovaly specifický postoj k životu a ke světu, existenciální vážnost a názorová nekompromisnost se úzce prolínala s hrou a rysy smíchové kultury.