O Dušičkách

Zteřelé stůry babího léta
lepí se v mlze po větvích.
Pohřební landaur v dešti létá
tys kočím, sedáš po mrtvých.

Pod tebou, tudle tady u galoše
prokřehlé lašny rakví křupají,
a ty, jak slastná lérka zmaru,
jak neřád zarulovaný do rubáše,
rád odpočíváš potají
v tom povědomém ostrohranném tvaru. 

Pablo Augeblau