V některých kulturních rubrikách vyšly v minulých dnech články o obnovení folkového festivalu v Lipnici. Mluví se v nich i o „ikonickém“ vystoupení Václava Havla v roce 1988. Je to asi historicky nejvýraznější moment, festival proslavil. Vzpomněl jsem si na jeden výstřižek, který jsem před lety dostal. Je z Rudého práva z roku 1988 a v posledním odstavci pojednává o vystoupení slavného dramatika:
„Tentokrát se však na Lipnici objevila i překvapivá kuriozita. Na pódium přivedl konferenciér několik údajně nahodilých diváků. Aby pověděli, co si o Lipnici myslí. Přivedl také jednoho z českých disidentů, který se svěřil s nadějí, již v něm lipnický festival vyvolává. Den předtím, také zřejmě docela náhodou, pomlouval náš život stejný muž v českém vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Když vezmu v úvahu, že si Folková Lipnice vepisuje do štítu politické heslo Písní za mír, byla tato ‚náhodička‘ svědectvím trochu jiných a říkám otevřeně provokačních záměrů. Škoda kaňky na akci jinak dozajista smysluplné.“
Podepsán Zdenko Pavelka.
Pracovat a psát před rokem 1989 pro Rudé právo znamenalo prokazovat nemalou míru pokřivenosti. Znamenalo to být součástí hlavního mediálního nástroje KSČ, ovládající zemi plnou politických vězňů, zákazů a všemožného omezování. Vyžadovalo to buď značný fanatismus, nebo cynismus. Mnohdy obojí.
Dnes je pan Zdenko z Rudého práva nakladatel. A jeho vydavatelství Novela bohemica bude v těchto dnech vydávat Nalezený deník (1957–1958) básníka, výtvarníka a také signatáře Charty 77 Jiřího Koláře, který byl v době, kdy Pavelka v Rudém právu publikoval citované řádky, v nucené emigraci, část jeho díla byla zabavena státem a literární dílo zakázané. Jiří Kolář je mrtvý, nemůže se bránit – přitom kromě jiného jeho jiná kniha, Záznamy (1998–2002), dosvědčuje, že takové souvislosti a paradoxy i po listopadu 1989 silně vnímal.
A aby se nám vše dnes krásně propojilo, uskuteční se uvedení jeho knihy z Pavelkova nakladatelství v Knihovně Václava Havla.
