Za břízou a jasanem září měsíc těsně před úplňkem. V růžové mlze visí na obzoru bílá tečka. Letadlo se pohybuje pomalu a nenechává za sebou průsvitné kondenzační čáry. Snad je to tím, že je podzim a sucho a slunečno. Setmí se a na tmavém pozadí nebe bliká malé bílé světlo. Kdyby nebylo tak nízko, mohla by to být ISS. I ta bílá tečka před hodinou, kdyby nebyla tak nízko, mohla být ISS. Pak by bylo jasnější, proč za sebou nenechává průsvitné kondenzační čáry.
Na hladině rybníka plují nepravidelné kusy trávy, potrhané úsečky. Slunce vrhá na nohu pod hladinou jejich stín. Na hřbet nártu otiskuje šedý obdélníkovitý tvar. Úsečky se trhaně pohybují, a když jejich stín sklouzne po nártu dolů, tam, kde začíná chodidlo, stanou se shlukem elips, které se chvějí a mění.
ISS znám z fotografií v časopisech i z televize. Kondenzační čáry vídám každý den. Vím, že glazovaný porcelán je zcela hladký. Vím, že gekon umí šplhat po skle, které je zcela hladké. Domácí moucha umí šplhat po glazovaném porcelánu, který je zcela hladký. Motýlí křídlo je barevné. Duha je vodní tříšť, která lomí světlo tak, že je barevné. V noci se duha zdá černobílá. Motýlí křídlo je černobílé, jen jeho povrch je zvrásněn tak, že lomí světlo jako vodní tříšť.
Existuje materiál, který zaručí neviditelnost v mikrovlnné troubě – neviditelnost pro mikrovlny. Párek s neviditelným střívkem v mikrovlnce nepukne. Ani se neohřeje. Je neviditelný.
Když se hladký povrch zvětší, je drsný, rovné není rovné a přesné je přesné jenom v měřítku, z něhož jsme začali zvětšovat. Bílá tečka v růžové mlze je ISS, protože v jeden okamžik splňuje všechny vnější i vnitřní podmínky – existuje měřítko, ve kterém se ISS od letadla nepozná.
Víš, jak se pozná kočka vod králíka?, ptal se mě soused. Ne normálně, vole, na pekáči. Kočka má v průřezu trojúhelníkový žebro, králík oválný.