Dne 12. 1. 2024 zemřel Stanislav Zippe (nar. 20. 1. 1943), významný představitel luminiscenčně kinetického umění, aniž by to zdá se ve veřejném prostoru kdokoli zaznamenal.
 


Před deseti lety jsem ho vybídl, aby se zúčastnil kolektivní výstavy v Národní technické knihovně na téma světlo s názvem Lux ex machina. Již koncepčně i produkčně připravená výstava, dokonce s mezinárodní účasti, se nakonec z důvodů české malosti neuskutečnila. Ale to je jen epizoda v bohatém díle kouzelníka světla.  

Zippeho tvorbu – zůstaneme-li jen na půdě české výtvarné scény – lze zasadit do linie luminiscenčně kinetické tvorby, na jejímž počátku stojí Zdeněk Pešánek a na současném konci Pavel Korbička. Ačkoli těžiště Zippeho tvorby spočívá v luminiscenčně kinetických objektech a světelných prostorových struktur, patří k jeho dílu rovněž obrazy – grafiky i oleje. I zde ale přichází ke slovu světlo jako všudypřítomná síla, která intervenuje do prostoru. Pro tuto část Zippeho díla je typický vzájemný průnik ostroúhlých ploch.

Způsob, jakým Zippe traktoval světlo, je nutno svěřit autorovi, který by napravil absenci monografie tohoto pozoruhodného světlostrůjce. Doufám, že se – byť posthumně – někdo této role zhostí.