Úryvkem z prózy Deník z Konga Josepha Conrada v překladu Petra Onufera (2017) pokračujeme po ukázkách z děl Lucie Holé, Bronky Nowické, Susanne Fall, Borjany Dodovy a Jaroslava Formánka v letním seriálu, v němž na Bubínku Revolveru připomínáme některé z knih, vydané v posledních letech v Edici Revolver Revue.



Joseph Conrad
Deník z Konga
(ukázka)

Pátek – 1. srpna 1890
Vyrazili jsme v 6.30 po nijak zvlášť vydařené noci – Chladno, hustá mlha – Cesta až do Mfumu Mbé samý dlouhý výstup a strmý pád –
Odtud dál dlouhý a namáhavý výstup do velice ostrého kopce; poté dlouhý sestup do Mfumu Koko, kde jsme udělali dlouhou zastávku.
Dál jsme se vypravili ve 12.30 – směrem na Nselembu. Mnoho výstupů – Ráz krajiny se zcela proměnil – Zalesněné kopce s mýtinami. – Skoro celé odpoledne vedla cesta skrz prales světlých stromů s hustým podrostem. –
Po zastávce na zalesněném svahu jsme ve 4 h 10 min odpoledne dorazili do Nselembe.

Ubytováni ve vládním srubu.       –
Hádka ohledně rohože mezi nosiči a člověkem, který se prohlašuje za vládního zaměstnance. – Prší rány holí. – Zastavil jsem ji. Přišel náčelník s hochem asi třináctiletým, který byl postřelen na hlavě. Kulka prošla asi palec nad pravým obočím a vyšla kdesi pod kořínky vlasů, zhruba uprostřed čela, v linii se hřbetem nosu – kost zdá se nepoškozena. Dal jsem mu trochu glycerinu, aby si ho namazal na ránu, kde kulka vyšla.
Harouovi není příliš dobře. Komáři – Žáby – Zběsilé. Budu rád, až tohle pitomé plahočení skončí. Je mi dost mizerně.
Slunce vyšlo rudé – Velice horký den – Jižní vítr.
Směr pochodu zhruba SVaV
Vzdálenost asi 17 mil

Přeložil Petr Onufer.