Co si zapisoval Petr Borkovec v květnu před jedenácti lety v rámci projektu Jedna věta:


Petr Borkovec, foto Karel Cudlín

Jedna věta
Petr Borkovec

KVĚTEN

1. 5. Kdyby ses ozval, nepracovala bych tímhle tempem.

2. 5. Kdyby ses ozvala, napsal bych aspoň deset nových básní.

3. 5. Student na semináři poezie: Sonet není tak krátkej, jak vypadá.

4. 5. Začátek bajky: Hrdlička pila brčkem vodu z bazénku, když ji zdvořile oslovil zvědavý potápník.

5. 5. Volavko popelavá, promluv na mě dřív, než mi připomeneš něco jiného!

6. 5. Jezerní vlaštovky, jízlivá písmena.

7. 5. Blankyt, blána, kyt; papír, plyn papíru, psát.

8. 5. Hladí psa a světlo ze dveří prořezává břečťan.

9. 5. Co jsme to udělali, za asistence dcer?

10. 5. Ty floxy voní jak oltář, co jsem minulý týden restauroval.

11. 5. Malé město trpící na dvě tři křestní jména.

12. 5. Mapa nabitá prstem jak malorážka kulí, to bys nevymyslel.

13. 5. Vyprovázím tě v pět ráno a puštíci se už už dohánějí.

14. 5. Zajímá tě jen povrch, jsi povrchní.

15. 5. Potkat a nepoznat – na denním pořádku, na denním programu.

16. 5. Smaltované záhony, plech barev se prohýbá, vyceněná tráva, vyklopené slunce.

17. 5. U okna s neúnavnou krajinou.

18. 5. Bažant v tekutém skupenství.

19. 5. Píseň, kterou nebudeš zpívat.

20. 5. Louňovice jsou čisté, bez kouře vzpomínek, v povětří trvá polibek mých rodičů.

21. 5. Launowitz: klouby punčoch, svinuté stuhy, pokoje s hrbatými záclonami.

22. 5. Šeřík, co chce?, a sklo, sklo, sklo.

24. 5. Při psaní básně: vrátit se k poslovi a hlásnému!

25. 5. Vyprovoď hosta, po schodišti, světlem z otevřené ledničky!

26. 5. Z bílého masa poskládaných prken, jsme vyháněli kočku, potom ve sklepě v rohožích našli zanešené kotě.

27. 5. Ve vodorovném světle se rozhořel oheň, který nepřitahuje.

28. 5. Luciferasa, Luciferin, na látce břečťanu, pod mým místem, vosy se v párech vysouvají z hnízda.

29. 5. Šel jsem kolem hřbitova a vracel se na náměstí, u stoupající cesty přidrátovali šipku s nápisem Cesta rodáků II: pevné cesty rodáků, příroda rodáků, jak z toho ven?

30. 5. Túje u plotu na dolním konci zahrady se kývaly jedna přes druhou a vítr odkrýval jejich suché a rezavé vnitřky.

31. 5. Tenda, tendina (řasnatá záclona ve dveřích domu); dnes jsem viděl černého hada, jak skočil z kamene do trávy.

Jedna věta je projektem Viktora Karlíka, který oslovuje vybrané osobnosti, aby si po dobu následujícího roku zapisovaly každý den jednu větu. Od roku 2010 zatím vyšlo v Edici RR dvacet pět svazků od různých autorů. Jedna věta Petra Borkovce vyšla jako samostatně neprodejná příloha Revolver Revue č. 84/2011.