V noci na sobotu 1. června zemřel Romek Hanzlík. Člen kapel FPB a Už jsme doma, manažer (agentura Alternative Music Production) Psích vojáků, The Plastic People of the Universe, skupiny Zuby nehty a řady dalších. Hudební dramaturg, pořadatel a vydavatel. Zakladatel festivalu Eurotrialog Mikulov, hlava projektu Slet bubeníků, autor námětu a producent filmu Václava Kučery o Filipu Topolovi. Iniciátor a aktér mnoha dalších nezanedbatelných počinů posledních dekád. Fotograf a cyklista. Vlastním rozhodnutím se nepohyboval v hlavních proudech. Soustavně a s chutí věnoval své nemalé síly a schopnosti tomu, co v hudební kultuře považoval za podstatné, bez ohledu na zisk či slávu. I když to s postupující komercionalizací a buranizací české kultury a společnosti bylo čím dál těžší, nikdy jsem neslyšela, že by si naříkal. Neokázalý člověk, který toho dokázal na tomto světě udělat nemálo. Bude chybět, lidí jako on je čím dál míň. Dlouhé roky sdílel s Revolver Revue a Unijazzem prostory v Jindřišské 5, a když jsme je museli loni opustit, našel s námi novou adresu v Hálkově 2. Ať se dělo cokoli, byla radost ho potkat, prohodit s ním i jen pár slov. A někdy se pouze mlčky či periferně vidět, když měl jeden nebo každý z nás plnou hlavu svých věcí. Za celou dobu úzkého teritoriálního soužití jsme neměli jediný konflikt. Kdykoli bylo třeba, byl ochotný pomoct. Zdánlivě samozřejmá jistota. Byl to hodně dobrý soused. Každý, kdo někdy s někým sousedil, ví, co to znamená.