Ve čtvrtek 12. května proběhne v prostorách pražské Galerie NoD druhá aukce, jejíž výtěžek má přispět na vydání monografie výtvarníka Petra Vaněčka, pozoruhodné osobnosti generace osmdesátých let. Následující text iniciátorky projektu je redakčně zkrácenou a upravenou verzí průvodního slova v aukčním katalogu, který je k dispozici na www.vaneckova-galerie.cz.
Výtěžek první aukce, která proběhla v prosinci loňského roku, vytvořil základní kapitál pro dokumentační, rekonstrukční a publikační projekt s názvem ZDE – Petr Vaněček. Prosincová aukce byla radostným překvapením: nejenže přinesla uspokojivé finanční východisko, ale ztělesnila společnou vůli oživit příběh výtvarného díla jedné tvůrčí osobnosti, který byť „zašantročený“, je stále otevřen. Úspěch této aukce byl tedy výsledkem sdílené vůle pomoci rekonstruovat jednu téměř ztracenou stopu. Kromě toho se akce stala pokusem naplnit čím dál vzácnější model kulturně-altruistické události v prostředí, kde dopad tvůrčí práce, v tomto případě výtvarné, bývá měřen skoro výhradně nejen množstvím „realizací“, ale i výstav, katalogů a schopností sebeprezentace. V současném výtvarném prostředí převládá podobně jako v jiných oblastech kulturně-společenského prostoru duch rivality a konkurence a orientace na výkon a statut v „branži“ se rozhodně nosí víc než kolegiální empatie.
Minulá i chystaná aukce, do níž svá díla poskytli nejen Vaněčkovi generační kolegové a kolegyně, ale i příslušníci generací jiných, proto představují i filantropické gesto příležitostné aliance, v tomto případě týmu Linhartovy nadace, Galerie NoD, nakladatelství Kant a přátel i známých Petra Vaněčka a jeho díla sdílejících výše formulovaný záměr. Vrací se tak do hry i potřeba spojovat rozpadlá, zanikající společenství a znovu se tím otevírá prostor pro otázky, jimiž se svět kolem umění ve své viditelné většině přestává zabývat. Zdá se, že Petr Vaněček je i přes momentální pozici outsidera v generaci výtvarníků osmdesátých let nakonec docela zasazen. Díla téměř čtyřiceti umělců, kteří do aukce přispěli, jsou výrazem silné a konkrétní reakce, přesahující rámec pouze kolegiálního gesta. Příběh Petra Vaněčka naznačuje, že nepřehlédnutelnou součástí umělcovy „kariéry“ je i způsob, jakým je schopen probouzet určitý druh citlivosti v obci a čase bezprostředním i vzdáleném.