„S napětím očekávám další kroky ekonomicko-popularizátorského tandemu Sklenář + Fuxa. Co bude následovat? Diviš do každé rodiny? Váchal do každé rodiny? Nebo snad Sobotka? Další ,géniové, na které jsme měli zapomenout‘? Nemyslím to úplně vážně, zkušenost ale zároveň říká, že výkony některých jedinců dokážou předčít i ty nejdivočejší představy,“ strachoval jsem se zde nedávno v souvislosti s výstavou Bohuslava Reynka, a jak se ukázalo, bohužel nikoli neoprávněně. Zmíněná dvojice ve spolupráci s Nadací Reynek a Národní galerií rozšířili Reynkovu výstavu o 105 grafických listů Marca Chagalla na biblická témata. Billboardy už visí, tentokrát naštěstí bez „duchaplného“ claimu (nesmělý pokus o něj je k vidění pouze na webových stránkách: Setkání Petrkova a Vitebska).
Nemám to nejmenší proti Chagallovým grafikám, irituje mě však opět „podnikatelský záměr“ pánů S+F. Při propagaci výstavy Lendlovy (dnes již Fuxovy?) sbírky Muchových plakátů (o níž jsem psal zde) si pan Fuxa vyzkoušel na umění práci se sportovním motivem (Lendl : Mucha), což u příležitosti expozice artefaktů z majetku slavného tenisty mohlo ještě snad alespoň někomu připadat vtipné. Nyní je strategie pomyslného utkání posunuta dál, možná i ve snaze zužitkovat atmosféru po právě ukončeném mistrovství světa ve fotbale. Publikum je lákáno na pomyslný biblický match Chagall vs. Reynek. Je to tak napínavé! Troufnete si vsadit na vítěze?
Dovolím si připomenout, že Bibli ilustroval například také Salvador Dalí a Gustave Doré. Naskýtá se tu možnost uspořádat „čtyřhru“! A než tuhý, jistě pětisetový zápas skončí, mohou se jeho organizátoři vypravit hledat další borce, s nimiž by bylo možno uspořádat Turnaj biblických mistrů. Nejlépe rovnou v Petrkově. Tam by pak pan Sklenář a vnučka Bohuslava Reynka Veronika, která se na výstavě svého dědečka kurátorsky podílela, mohli vstoupit do stavu manželského (pokud nejsou zadaní – to by ovšem bylo nemilé) a odjet na svatební cestu do Vitebska. Nebo raději do Saint-Paul-de-Vence, chagallovská konotace zůstane zachována, ale bude to tam „civilizovanější“ a místní obyvatelstvo koupěschopnější. Takže by na cestu mohli přibalit i něco Biblí s Reynkovými ilustracemi. A kdo ví, třeba už budou mít tou dobou i další, s ilustracemi Marca Chagalla. Proč? Inu protože po vzoru sloganu k Reynkově výstavě: Chagall do každé rodiny!
Již jsem v Bubínku Revolveru zmiňoval, že pan Sklenář se rád prezentuje jako někdo, kdo umění skutečně miluje. Proč tedy ale trochu nepřemýšlí, jak mu neškodit? Jak může zkušený znalec a údajný milovník umění propagovat prodej tak exkluzivního zboží (a Bible za 65 000 Kč jím bezesporu je) pomocí billboardů? Vše nasvědčuje spíš tomu, že za kampaní musí stát někdo jiný, kdo miluje víc než umění peníze.
Každopádně: Se Sklenářovým výběrem co vystavovat obvykle souhlasím. Způsob, kterým to dělá, mě však nevýslovně – řekněme – děsí. Nezbývá už než konstatovat, že v přátelském objetí Zdeňka Sklenáře praskají kosti.