Co si zapisovala Anna Kareninová v srpnu před sedmi lety v rámci projektu Jedna věta...

Rád bych shrnul, v čem vlastně žijeme posledních několik měsíců a jak se to něco postupně vyvíjelo v posledních dejme tomu deseti letech. Považuji za nezbytné se o to pokusit, protože se nemohu zbavit dojmu, že se u nás teď čím dál tím víc mluví od věci – a to, nemohu si pomoci, aspoň zčásti i schválně...

Je po vernisáži výstavy obrazů a soch Maria Kotrby v ostravském Domě umění, který praskal ve švech. „Krásné, ale nebezpečné,“ říká v kavárně u vedlejšího stolku nějaká paní nějaké paní. „Protože covid pořád koluje… Zvlášť na takových akcích, kde se všichni zdraví, objímají… Jenže tohle se musí vidět naživo...