Rád bych učinil pár poznámek k polemickému dopisu Karla Schwarzenberga, který zveřejnil Bubínek Revolveru 30. ledna t. r. Dopis se týká mého článku, který jsem publikoval tamtéž a kde polemizuji s rozhovorem, který poskytl pan Schwarzenberg deníku Die Presse (Die Presse am Sonntag) dne 18. 12. 2022.
1. Rekapituluji své stanovisko: Paralela, kterou pan Schwarzenberg činí mezi německými dějinami od dejme tomu 17. století do roku 1945 a ruskými dějinami od 15. století do přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století mi připadá nevěcná. Stejně i tvrzení, že jde o srovnatelně imperialistické mocnosti. Imperialistické mocnosti může podle pana Schwarzenberga vyléčit jen důkladná porážka, jakou Německo utrpělo v roce 1945 (a zjevně Rusko zásluhou Ronalda Reagana ve „studené válce“). Já sám se domnívám, že dnešní „ukrajinská“, evropská a vlastně i světová krize jsou v nemalém smyslu důsledky některých problémů vzniklých v souvislostech s uzavřením, resp. neuzavřením druhé světové války v Evropě.
2. Pan Schwarzenberg napsal, že po roce 1945 bylo Německo mj. i díky Marshallovu plánu relativně rychle integrováno do „Západu“ a odehrál se „hospodářský zázrak“. Chtěl bych upozornit, že vývoj počínaje rokem 1945 měl mimo jiné i své „stinné stránky“: např. systematické ničení civilních cílů plošným bombardováním, nelidské chování ruských vojáků vůči civilistům, úřední požehnání „odsunu“ německého obyvatelstva z rozsáhlých území (obnášel zabavení veškerého majetku a vyhnání). Problematické stránky měl i norimberský proces (jak to v USA reflektoval mj. senátor Robert Taft a psal o tom mj. John Kennedy).
Dnes naše země, Evropa a asi i svět stojí uprostřed velkého maléru, který hrozí eskalovat. Jako vždy to v takovém případě oživuje i otevřené a ne zcela vyhojené rány minulosti. Neměli bychom zapomínat ani na ně.
3. Z alibismu dodávám, že jsem o nich psal už v roce 2005 při příležitosti šedesátiletého výročí ukončení druhé světové války, a to u nás (Mladá fronta DNES, 19. března 2005) i v Německu. Kromě toho jsem tehdy spoluorganizoval vyjádření středoevropských osobností, které jsme dali k dispozici Evropskému parlamentu. Jeho text s podpisy vyšel i v ČR v Mladé frontě DNES . Německý text je zde. Zmínil se o něm tehdy i deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Bohumil Doležal