Dnes, na svatého Štěpána v 10 hodin a 10 minut, nám natrvalo odkázal nebezpečnou krásu poezie básník Karel Šiktanc. Nebudeme si s ní vědět rady, neboť od toho skutečná poezie je. Nezbývá tedy, než s ní být.
Karel Šiktanc, foto © Pavel Vácha
Karel Šiktanc
Někde tady
Nosím to po živých jak hrb
V luftě chorál V ohni křoví
Sajnpapírek od cukroví
na krvavou mašli
Leží to v půl stolu Plamen hlavou dolů
Co kdyby to našli
Ohleduplná
Oh ledu plná
matko!
Mží
O svatém Prisku jezy na řetízku
Blaze lidu psímu
že už není sám
Lži jak husí vole visí z věty holé
Báseň vyšla z rýmu
Komu já ji dám?
Hňup A Flanc A Berka viksujou si perka
A tananynky tanana Márinka Msta
už chodí do tanečních
Někde tady
Někde tady v tom trdlišti klíšťat
Kdyby věděli Hrníček od zelí
— a vyzvání jak sakrosanktum křišťál!
Kučíruju koně s krávou
V Nejsvětější Trojici
vozíme to epes rádes
Starou
Mladou Boleslavou
v rakvičkový krabici
Drazí moji hluší
spí na obě uši
Strejčku! Kradou vám rohy z bejčků!
A z jaloviček plod!
Někde tady
Někde tady v tom trdlišti klíšťat
A prebend a čachrů o bleší trůn
musí být něco
Zeptejte se na obci!
Ta habří zvůle to jsou pohrobci
Ta smutná voda teče z místní pily
Ty padlý muka? To je důstojnost
Kříž mužů co zde zbyli
Tuten kořen
Hanaklika
Bejlí
Z Víta lítá sníh jak cumel
na cukrový špejli
Být pekařem
pek bych jen oplatky k svatému Přijímání
Ale takhle
Zlatej chleba
Aťsi třeba kňučí hlady
i tahle samovrahyně báseň!
Někde tady
Někde tady v tom trdlišti klíšťat
a prebend a čachrů o bleší trůn
musí být něco
proč Vančura umřel
Hvězda A hříbě A dvorec A člun