Dnes, na svatého Štěpána v 10 hodin a 10 minut, nám natrvalo odkázal nebezpečnou krásu poezie básník Karel Šiktanc. Nebudeme si s ní vědět rady, neboť od toho skutečná poezie je. Nezbývá tedy, než s ní být.

 


Karel Šiktanc, foto © Pavel Vácha

                                  

Karel Šiktanc
Někde tady

Nosím to po živých jak hrb
V luftě chorál      V ohni křoví
Sajnpapírek od cukroví
na krvavou mašli

Leží to v půl stolu    Plamen hlavou dolů
Co kdyby to našli

Ohleduplná
Oh ledu plná
matko!

Mží
O svatém Prisku jezy na řetízku
Blaze lidu psímu
že už není sám

Lži jak husí vole visí z věty holé
Báseň vyšla z rýmu
Komu já ji dám?

Hňup    A Flanc    A Berka viksujou si perka
A tananynky tanana     Márinka Msta
už chodí do tanečních

Někde tady
Někde tady v tom trdlišti klíšťat
Kdyby věděli     Hrníček od zelí

— a vyzvání jak sakrosanktum křišťál!

Kučíruju koně s krávou
V Nejsvětější Trojici
vozíme to epes rádes
Starou
Mladou Boleslavou

v rakvičkový krabici

Drazí moji hluší
spí na obě uši
Strejčku!     Kradou vám rohy z bejčků!
A z jaloviček plod!

Někde tady
Někde tady v tom trdlišti klíšťat
A prebend   a čachrů o bleší trůn
musí být něco

Zeptejte se na obci!
Ta habří zvůle to jsou pohrobci
Ta smutná voda teče z místní pily

Ty padlý muka?     To je důstojnost
Kříž mužů   co zde zbyli

Tuten kořen
Hanaklika
Bejlí
Z Víta lítá sníh jak cumel
na cukrový špejli

Být pekařem
pek bych jen oplatky k svatému Přijímání

Ale takhle
Zlatej chleba
Aťsi třeba kňučí hlady

i tahle samovrahyně báseň!

Někde tady
Někde tady v tom trdlišti klíšťat
a prebend   a čachrů o bleší trůn
musí být něco
proč Vančura umřel

Hvězda   A hříbě   A dvorec   A člun