V internetovém Babylonu (Troll Drda chytil červenku, 30. 3.) píše Josef Mlejnek jr., že jsem ho v textové koláži, která doprovází můj článek K českému nechumelismu, pokřiveně citoval. Tímto mým údajně ničemným počínáním dokládá mou „bolševickou mentalitu“, soudí, že jsem se zachoval jako „ruský troll“, šiřitel fake news atd. Vyznění Mlejnkova textu plného sprosťáren, v daném periodiku bohužel již obvyklých, je jasné: zákeřný Drda ze mne nechumelistu vytvořil, já přece takový nejsem.

Psal jsem, s odkazem na termín Bohumila Doležala, o selhávajících publicistech a intelektuálech, kteří přibližně od roku 2012 nedovedli nebo nechtěli rozpoznat, že se česká polistopadová demokracie a veřejný život řítí špatným směrem, nadále se chovali či dosud chovají, jako by se nechumelilo – a k těm, kdo skutečnost naopak viděli či vidí kritičtěji, přistupovali a přistupují s blahosklonnou „nadvěcností“: nic hrozného se neděje. Chlácholivci a uklidňovači tak mohutně přispěli k současnému a bohužel asi i příštímu marasmu, spojenému především s rozsáhlou destruktivní činností Andreje Babiše (k jejím výrazným projevům patří úpadek masmédií, její další podobu a důsledky tu snad pojednávat netřeba).

Mlejnkův článek, z něhož jsem v dotyčné koláži citoval, vyšel v Babylonu po loňských komunálních volbách a má příznačný titul Konec hysterie, apokalypsa se odkládá (babylonrevue.cz, 8. 10. 2018). Příslušné citáty jsou tyto: „Dominantní silou zůstává hnutí ANO, které v celostátních průzkumech osciluje kolem třiceti procent. […] Demokracie je tudíž po letošních komunálních i senátních volbách v menším ohrožení, než jak se někomu mohlo ještě na začátku léta zdát. K apokalyptickému hysterčení tak není žádný rozumný důvod.“ Mohl jsem citovat jen závěrečné věty, pro daný účel by to stačilo, ale zdálo se mi lepší ponechat i kontrastní větu úvodní, neboť je tak lépe vystižena podstata věci. Jistěže je to zkratka – udělal jsem ji záměrně. Mezi těmi větami leží hromada argumentačního balastu, jímž Mlejnek nepojmenovává nic podstatného z českých potíží, spíš situaci zamlžuje, aby dospěl k očekávatelnému závěru: k apokalyptickému hysterčení není důvod. Mimochodem: je zajímavé i užití slov „apokalyptické hysterčení“, jímž má zřejmě na mysli prosté pojmenovávání věcí, případně vyslovování obav z jejich důsledků, tedy kriticismus. Výpustku jsem řádně vyznačil a uvedl zdroj, každý si mohl obratem dohledat originál.

Josef Mlejnek jr. prohlašuje: „Adam Drda má nesporně značné zásluhy na oživování a udržování zdejší historické paměti o komunismu a jeho zločinech. Bohužel se při této záslužné práci možná sám nakazil bolševickou mentalitou. Každý, kdo nezastává názory Adama Drdy či Drdova guru Bohumila Doležala, není prostě člověk jiného názoru, s nímž je samozřejmě možné ba nutné věcně polemizovat, ale osoba morálně pokřivená, jež zaprodala duši Agrofertu.“

Při své práci jsem se možná „nakazil“, nikoli však bolševismem, nýbrž tím, že jsem se naučil vnímat jako příklad nekluzké a zásadové lidi, ve veřejném působení inspirativní také tím, že jsou pravým opakem nechumelisty Mlejnka jr.: i v nedobrých časech jim stojí za to chovat se slušně a něčeho se kvůli tomu vzdát. Nemyslím si samozřejmě, jak mi Mlejnek podsouvá, že každý, kdo nezastává názor můj nebo Doležalův, je „osoba morálně pokřivená, jež zaprodala duši Agrofertu“ – myslím si ale například, že Agrofert platí konkrétního Josefa Mlejnka jr., který nepřetržitě a pravidelně přispívá bezzubými články do Babišových Lidových novin (jen za poslední měsíc třikrát) a pomáhá tak přinejmenším vytvářet kouřovou clonu kolem hromady čuňáren, jichž se tento list soustavně dopouští a o nichž dnes už snad ví každý, kdo se tu jen trochu zajímá o veřejný život. A myslím si také, že když Babišův autor v souvislosti s politickou situací tvrdí, že „k apokalyptickému hysterčení […] není žádný rozumný důvod“, neříká to z nezávislé pozice, ale kromě jiného jako skrytou účelovou obhajobu svého působení. Nechumelista, který píše pro Babiše, je jako komentátor zdejšího politického dění nedůvěryhodný, a je přitom úplně jedno, že se své nemastné a neslané komentáře pro Lidové noviny snaží vyvážit tím, že zároveň publikuje v Babylonu texty s o něco „odvázanějším“ výrazivem.

P. S.: Šéfredaktor Babylonu Petr Placák doprovodil na svém facebooku – ve veřejném režimu – publikaci Mlejnkova textu přípisem, v němž to za mne odskákal Bohumil Doležal (přišel k tomu, chudák, jak slepý k houslím, s celou věcí nemá společného nic než onen termín „nechumelismus“), a nakonec, jak jinak, Revolver Revue. Začal jsem tu ty další Placákovy chaotické absurdity vyvracet, ale záhy jsem si uvědomil, že to nemá smysl – ten text je za hranicí polemické možnosti, snad ho stojí za to ocitovat jen jako bizarní dokument:

„Adam Drda se na Bubínku RR pustil do novinářského ‚nechumelismu‘ odvolávaje se přitom na Bohumila Doležala. V této souvislosti není od věci si připomenout nechumelismus z 1. poloviny 90. let, kdy dělal Doležal poradce premiérovi Václavu Klausovi. Jednalo se tehdy mj. o ‚českou cestu‘ privatizace rafinérií, kterou prosazoval Vladimír Dlouhý, Klausův nadřízený z ‚progresivního‘ Prognostického ústavu, založeného v pol. 80. let podle všeho na popud šéfa KGB Jurije Andropova, ‚duchovního otce‘ Putina. Česká cesta měla posichrovat závislost České republiky ve strategických odvětvích na Moskvě, což muselo vidět i malé dítě – ne tak ovšem Klaus, který bezpečnostní hrozby šmahem odmítal a kritiky ‚české cesty‘, na prvním místě ministra vnitra Jana Rumla, dohonestoval. Klaus tehdy vystupoval proti ‚agentománii‘, vyrovnávání se s minulostí označoval za přítěž, pěstoval antiněmecké resentimenty, s kterými bolševici po desetiletí mazali hlavy české veřejnosti, zatímco pro Rusko měl vždy slova uznání. V době, kdy jsme v Necenzurovaných novinách o Klausovi psali, že je agent KGB, byl Doležal jeho nejbližší spolupracovník. K jeho cti je třeba uvést, že nakonec na protest od Klause odešel. Trvalo mu to ale bezmála dva roky. Nechumelismus po třiceti letech v podání RR, která v době, kdy šlo o další směřování této země, držela hubu a krok, jakoby se nechumelilo, je poněkud výběrový…“