Na sklonku loňského roku zemřela redaktorka, překladatelka, esejistka a signatářka Charty 77 Eva Formánková (5. 1. 1931 Popovice – 8. 12. 2019 Praha). Zádušní mše za ni se koná tuto neděli, 19. ledna, od 8 hodin v kostele sv. Antonína Paduánského v Praze 7-Holešovicích. Na Bubínku Revolveru dnes uveřejňujeme úryvek z rozsáhlejší připravované práce, doprovozený bibliografií legendární edice Váhy, na níž se významně podílela.


Eva Formánková a edice Váhy
Robert Krumphanzl

O určitých dobách se říká, že se v nich otevřela perspektiva. Kdyby však konkrétní lidé na toto otevření nebyli připraveni a neuměli na ně odpovědět, k žádnému by ve skutečnosti nedošlo. Příznivé okolnosti by zůstaly nevyužity. Čas, který dává člověku vždycky, i když v různé míře svobodu, by se stal promarněným. V tom smyslu můžeme říkat, že nejen náhody, ale i okolnosti přejí připraveným. Eva Formánková si v době na přelomu padesátých a šedesátých let, kdy po narození svých dvou dětí nebyla zaměstnána, doplňovala vzdělání, které universita v první polovině padesátých let záměrně neposkytovala. Zdokonalovala se v cizích jazycích a četla a studovala světovou literaturu a filosofii, zejména prostřednictvím časopisu Světová literatura a strojopisných překladů filosofických spisů pocházejících a rozšiřovaných z katolického prostředí, které patřily k předchůdcům pozdějšího samizdatu.

Začala také navštěvovat večerní přednášky vedené Ladislavem Hejdánkem a Jiřím Němcem a kromě dalších pořádané v Ekumenickém semináři v Jirchářích, na nichž se poprvé po dlouhé době veřejně diskutovalo o nemarxistické filosofii. Společně s oběma pak – v letech, kdy už opět pracovala jako redaktorka nakladatelství Mladá fronta – hledala možnosti, jak komunistickým režimem proskribovanou literaturu a zejména filosofii prosazovat ve veřejném prostoru také edičně. „Úvahy o ediční řadě tohoto typu vznikaly z pocitu prázdna, ze vzpomínek na ediční činnost před válkou a z četby,“ napsala o tom v autobiografickém hesle (Slovník českých filozofů, 1998). „Mladá fronta nevydávala jen beletrii, mohla se stát vhodnou půdou pro tyto ediční záměry, byla však dvakrát ideologicky střežena – Svazem mládeže a ministerstvem kultury.“ Dana Němcová vzpomíná s nadsázkou, že Eva Formánková s L. Hejdánkem a J. Němcem během svých tehdejších schůzek působili jako nějací spiklenci.

Přestože, jak napsala, už „v r. 1965 v bytě spisovatelky M. Loewensteinové-Stryjové došlo k prvnímu rozhovoru o chystaném počinu s L. Hejdánkem, který přišel s nápadem malých edičních svazků“, Evě Formánkové se prosadit edici nemarxistické filosofie v Mladé frontě podařilo až v době tzv. pražského jara. Dostala jméno Váhy a do její ediční rady byli přizváni filosofové Jan Patočka, Karel Kosík, Josef Zumr a Ladislav Hejdánek, kromě nich v ní byla i redaktorka všech svazků.



Zásadní vliv na podobu Vah měl jednak Ladislav Hejdánek (a spolu s ním v pozadí stojící jeho přítel a v té době nejbližší spolupracovník na řadě projektů Jiří Němec), jak je zřejmě už z jeho podílu na překladech a doslovech vydaných svazků, a jednak Jan Patočka – ten přímo konzultacemi nad podobou edice a také svou přirozenou autoritou a z ní vyplývající působností na zúčastněné. Jan Patočka se stal také jedním z autorů edice. Nepřehlédnutelně edice souvisela s obsahovou koncepcí časopisu Tvář a kromě Jiřího Němce a Ladislava Hejdánka se na ní podílelo také několik překladatelů z okruhu časopisu, Miloš Černý, Věra Dvořáková, Josef Forbelský či Otakar Veselý. Váhy byly zamýšleny pro širší čtenářské publikum a chtěly uveřejňovat kratší filosofická pojednání zásadní povahy, které měly poskytovat základní orientaci v nemarxistické, zejména soudobé filosofii. Dodnes mohou vydané svazky sloužit jako solidní vstup pro každého, kdo chce začít číst filosofické texty.

Vklad Evy Formánkové spočíval kromě neopominutelné výkonné redaktorské a koordinační práce v důrazu na existenciální podobu křesťanství, již pro sebe objevila v průběhu šedesátých let (či snad už na konci let padesátých) v dílech otce křesťanského existencialismu Sørena Kierkegaarda a jednoho z nejvýznamnějších soudobých francouzských filosofů Gabriela Marcela. Dokladem toho, že tento její přínos edici byl autoritou ostatních v ediční radě uznáván a respektován, jsou její doslovy ke svazkům obou těchto autorů. Zejména dílo prvního jmenovaného představuje významný myšlenkově a morálně orientující svorník celé edice Váhy, ale také pozdějších vlastních studií a článků Evy Formánkové, například v otázkách po postavení individua, osobnosti či osoby ve společnosti, které si v nich pokládá. Její výbor z Marcelových prací vystihl nejdůležitější rysy filosofova myšlení do první poloviny 20. století, jak to oceňuje i dobová recenze knihy (J. Beran, Křesťanská revue č. 4/1972). V případě výboru z Kierkegaardova díla, u něhož měl na volbě zastoupených textů významný podíl autor překladu Miloslav Žilina, se Eva Formánková právem po letech hlásila k tomu, že byla editorkou prvního vydání knihy tohoto autora od roku 1948.

Poněkud paradoxní je skutečnost, že první svazek edice Váhy, Útěcha z filosofie Emanuela Rádla, vyšel až půl roku po sovětské okupaci, na konci února 1969. Rádlova kniha, již psal tento významný biolog, křesťanský myslitel a filosofický následovník T. G. Masaryka počátkem nacistické okupace (i tato souvislost s počínající novou okupací byla po vydání vnímána), navázala na obnovený zájem o jeho dílo, spojený zejména s činností Ladislava Hejdánka, který předtím na podzim 1967 uspořádal v Ekumenickém semináři v Jirchářích cyklus přednášek a debat o Rádlově díle a v roce 1968 otiskl ve Tváři rádlovskou studii. S vročením 1969 se podařilo dokončit v rychlém tempu ještě dalších šest titulů, většina z nich však byla vydána až v roce 1970: Karl Jaspers: Otázka viny, John T. Robinson: Čestně o Bohu, Martin Buber: Já a Ty, Jan Patočka: O smysl dneška, Søren Kierkegaard: Současnost a José Ortega y Gasset: Úkol naší doby. Edice si od prvních svazků získala široký okruh čtenářů a značnou oblibu. Svazky byly rychle rozebrány. Náklad, je-li v knihách uveden či jinak zjistitelný, kolísá mezi 5000 a 12 000 výtisky. Na úspěchu se podílela také elegantní, jednoduchá obálka a grafická úprava Zdeňka Zieglera.

V roce 1970 vyšel ještě osmý svazek, Matematika a dobro a jiné eseje od A. N. Whiteheada. V té době už však konsolidace pookupačních poměrů dospěla do své „normalizační“ fáze a cenzurní a mocensko-represivní zásahy se začínaly plošně dotýkat všech nakladatelství a vydavatelství v Československu. Většina nákladu Patočkových esejů O smysl dneška byla na příkaz shora zničena, aniž se kniha dostala do knihkupectví. Osud edice Váhy byl zpečetěn, nicméně ještě v roce 1970 se podařilo dohodnout, že čtyři další připravené tituly – Gabriel Marcel: K filosofii naděje, Max Scheler: Řád lásky, Martin Heidegger: O pravdě a bytí a Romano Guardini: Konec novověku – nenápadně převzalo nakladatelství Vyšehrad. Podoba obálek se změnila, stejný zůstal typ vazby i vnitřní grafická úprava a jen nepatrně jiný byl formát. Z tiráže pochopitelně vypadl údaj o edici Váhy. První tři uvedené tituly Vyšehrad stačil vydat v roce 1971, sazba Guardiniho knihy byla na příkaz ministerstva kultury rozmetána. Heideggerova kniha – Němcův překlad jeho přednášky z konce dvacátých let – nebyla distribuována, redaktoři Vyšehradu šířili část nákladu, podobně jako v případě Patočkovy knihy, tajně v okruhu svých přátel a známých.

Edice Váhy existovala jen tři roky, než byla zakázána, a vyšlo v ní „pouhých“ jedenáct svazků, z nichž nejméně dva byly po vydání z větší části dány do stoupy. I přesto si mezi kulturními lidmi v Československu získala neobyčejnou popularitu a stala se pojmem. V seriálu o knižních edicích, který připravoval pro Revolver Revui, napsal Karel Haloun na řádcích věnovaných Vahám: „Dodnes si pamatuji rozechvění, které jsem zažíval, když jsem si nesl domů Kierkegaardovu Současnost. ,Balit mi ji nemusíte,‘ řekl jsem prodavačce, a nesl pak knihu tak, aby bylo z obálky vidět co nejvíce – což byl při její velikosti poměrně nesnadný výkon – a mohlo ji ocenit co nejvíc lidí. I když v sedmdesátém roce měla většina lidí úplně jiné starosti než sledovat, co že si to pěkného nesu domů“ (RR č. 103/2016).

Svazky se v následujících „normalizačních“ letech staly vyhledávanou prohibitní četbou a edice nabyla ve vzdělanějších kruzích hodnotu jistého symbolu – který zastupoval i další srovnatelné, koncepčně a edičně sourodé a dobově nepoplatné, avšak méně legendární nakladatelské ediční projekty, jako byly edice Tangens v Čs. spisovateli 1968–1970 (řídil ji Jan Lopatka a Josef Vohryzek), mladofrontovní edice Ypsilon 1967–1971, zaměřená zpočátku především sociologicky, a vyšehradské edice Krystal 1970–1971, Prameny 1969–1971 a Studium 1970­–1971 (volbu titulů pro tyto tři posledně jmenované řady podstatnou měrou určoval Jiří Němec).

Po zákazu edice pracovala Eva Formánková v redakci překladové beletrie nakladatelství Mladá fronta do roku 1974, kdy s ní byl rozvázán pracovní poměr. Když byl v listopadu 1971 vzat do vazby Ladislav Hejdánek, organizovala během jeho půlročního věznění hmotnou pomoc pro jeho rodinu, jak zmínila v knize svých vzpomínek Teď něco ze života Anna Blažíčková, která patřila společně se svým manželem literárním kritikem Přemyslem Blažíčkem do okruhu Formánkové přátel. V lednu 1977 podepsala Chartu 77. Živila se pak různými příležitostnými pracemi v malých knihovnách či jako korektorka.

Symbolický význam edice, značící svobodné vydávání kvalitních knih připravovaných s radostí a péčí bez úliteb vládnoucím mocím, znovu oživl po pádu komunistického režimu, kdy byla činnost edice v letech 1991–1998 obnovena. Eva Formánková ji řídila do roku 1996. Za tu dobu ve Vahách vyšlo patnáct titulů, z toho jen dva jako reedice vydání z přelomu šedesátých a sedmdesátých let (Jaspers, Heidegger). Guardiniho Konec novověku a Finkova Oáza štěstí patřily k titulům, které byly již připraveny z dřívějška a vyšly počátkem devadesátých let s vynuceným dvacetiletým zpožděním. Eva Formánková se s edicí rozloučila vlastním výborem z deníkového díla Simone Weilové, který též přeložila a napsala k němu doslov. Nad překladem obtížného textu se spřátelily s Jitkou Hamzovou, kterou podle svých slov přizvala redaktorka svazku Vlasta Dufková jako zkušenou a mimořádně filologicky i filosoficky vzdělanou překladatelku z francouzštiny, ač její překladatelský podíl není v knize uveden. V roce 1998 vydala Mladá fronta ještě poslední dva svazky, již bez účasti dosavadní editorky edice. Kromě „ekonomických faktorů“ bylo hlavním důvodem zániku edice zřejmě to, že ani hlavní redaktorka, které bylo tehdy již přes pětašedesát let, ani nakladatelství nenašli vhodného nástupce, který by v řízení edice a redakční přípravě takto koncipovaných svazků pokračoval. Svou roli sehrála i skutečnost, že nakladatelství dávalo přednost jiným překladovým projektům, zejména výborné edici Souvislosti z let 1993–2001, která v řadě případů autorsky i obsahově s edicí Váhy korespondovala (E. Formánková se na ní podílela redakčně), avšak vycházely v ní zejména rozsáhlejší práce či jejich soubory, zaměřené také více na politickou filosofii.


Edice Váhy – bibliografie
(Mladá fronta 1969–1970; Vyšehrad 1971, 1991–1993; Mladá fronta 1991–1998)

Všechny svazky datované 1969 uvádějí v záhlaví tiráže „ediční radu“, ve složení (s akademickými tituly): „Prof. dr. Jan Patočka, DrSc., Prof dr. Karel Kosík, DrSc., Dr. Josef Zumr, CSc., Dr. Ladislav Hejdánek, Eva Formánková“. Ve svazku vydaném roku 1970 je již pouze údaj „Řídí ediční rada“, bez uvedených jmen. Ve třech knihách edice Váhy vydaných ve Vyšehradu roku 1971 není uveden údaj o edici Váhy ani o ediční radě. – Prvních patnáct polistopadových titulů edice (1991–1996) uvádí v záhlaví tiráže pod názvem edice a číslem svazku údaj: „řídí Eva Formánková“. Poslední dva svazky, vydané v roce 1998, údaj neuvádějí.


1969

Důkladně zpracovaná knihkupecká příručka Co vyšlo ’69. Přehled knižní produkce vydané českými nakladatelstvími v roce 1969 (Praha, Knižní velkoobchod b. d.) uvádí knihy Martina Bubera, Karla Jasperse a Emanuela Rádla. V příručce z následujícího roku Co vyšlo ’70. Přehled knižní produkce vydané českými nakladatelstvími v roce 1969 (Praha, Knižní velkoobchod 1970 b. d.) jsou uvedeny knihy Sørena Kierkegaarda, José Ortegy y Gasseta, Johna T. Robinsona a Alfreda Northe Whiteheada; počet vydaných výtisků u prvních tří titulů, neuvedený v tirážích, doplňujeme níže v záznamech dle tohoto pramene. Podle dodacího listu (č. 18962) z nakladatelství Mladá fronta nalezeného v exempláři knihy Johna T. Robinsona Čestně o Bohu v knihovně Jana Patočky, který je datován 9. 12. 1969, lze soudit, že náklad tohoto svazku existoval již na počátku prosince 1969, avšak byl expedován do knihkupecké sítě až počátkem roku 1970, případně že byl distribuován již v prosinci 1969, ale do knihkupecké příručky se dostal až s ročním zpožděním. Knihu Jana Patočky O smysl dneška přehledy z let 1969–1970 neuvádějí, tzn. že se pravděpodobně vůbec nedostala na knihkupecké pulty.

Emanuel Rádl: Útěcha z filosofie Doslov napsal Ladislav Hejdánek. Obálku navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 2738. publikaci. Vydání 4. (v MF 1.). Rozsah 80 stran. Náklad 7000 výtisků. ● Vydání inzerováno v Listech č. 8/1969, 27. 2. 1969, rubrika Tento týden v knihkupectvích. ●
Mladá fronta 1969; Váhy 1 ● Ediční rada: Jan Patočka, Karel Kosík, Josef Zumr, Ladislav Hejdánek, Eva Formánková.

Karl Jaspers: Otázka viny (Příspěvek k německé otázce) Z německého originálu [Die Schuldfrage. Ein Beitrag zur deutschen Frage] (Zürich, Artemis-Verlag [1946]) přeložil Jiří Navrátil. Doslov napsal Ladislav Hejdánek. Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 2752. publikaci. Vydání 1. Rozsah 92 stran. AA 4,29. VA 4,41. Náklad neuveden. ● Vydání inzerováno v Listech č. č. 16/1969, 24. 4. 1969, rubrika Tento týden v knihkupectvích. ●
Mladá fronta 1969; Váhy 2 ● Ediční rada: Jan Patočka, Karel Kosík, Josef Zumr, Ladislav Hejdánek, Eva Formánková.

Martin Buber: Já a Ty Z německého originálu Ich und Du (Leipzig, Insel-Verlag 1923) přeložil Jiří Navrátil. Doslov napsal Vladimír Sadek. Obálku navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 2803. publikaci. Vydání 1. Rozsah 108 stran. AA 4,92. VA 5,06. Náklad neuveden.
Mladá fronta 1969; Váhy 3 [sic] ● Ediční rada: Jan Patočka, Karel Kosík, Josef Zumr, Ladislav Hejdánek, Eva Formánková.

John T. Robinson: Čestně o Bohu Z anglického originálu Honest to God (London, SCM Press 1963) přeložil František Marek. Předmluva John Woolwich. Doslov napsal Amedeo Molnár. Obálku navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 2798. publikaci. Vydání 1. Rozsah 148 stran. AA 6,90. VA 7,06. [Náklad 12 000 výtisků.] ● Dochovaný dodací list Mladá fronta, č. 18962, adresát: Jan Patočka, 9. 12. 1969. ●
Mladá fronta 1969; Váhy 3 [sic] ● Ediční rada: Jan Patočka, Karel Kosík, Josef Zumr, Ladislav Hejdánek, Eva Formánková.

Jan Patočka: O smysl dneška. Devět kapitol o problémech světových i českých Doslov napsal Josef Zumr. Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 2826. publikaci. Vydání 1. Rozsah 156 stran. AA 6,94. VA 7,11. Náklad 11 000 výtisků. ● Většina nákladu byla zničena. Titul nebyl expedován do knihkupecké sítě. ●
Mladá fronta 1969; Váhy 5 ● Ediční rada: Jan Patočka, Karel Kosík, Josef Zumr, Ladislav Hejdánek, Eva Formánková.
► 2. vyd. Purley, Rozmluvy 1987, 150 stran. ● Fotomechanický přetisk 1. vydání. ● ► 3. vyd. v Sebraných spisech Jana Patočky sv. 12: Češi I. Ed. Karel Palek a Ivan Chvatík. Praha, OIKOYMENH/FILOSOFIA 2006, s. 231–338.

Søren Kierkegaard: Současnost Z dánského originálu S. K.-s Samlede Vaerker, VIII (Copenhagen, Gyldendalske Boghandel 1903) Přeložil [a poznámku k překladu napsal] Miloslav Žilina. Doslov napsala Eva Formánková. Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 2827. publikaci. Vydání 1. Rozsah 80 stran. AA 3,77. VA 3,88. [Náklad 12 000 výtisků.] ● Ve skutečnosti vyšlo 1970. V medailonu Evy Formánkové v revui Souvislosti č. 4/1990, s. 32: „edičně připravila první poválečné vydání S. Kierkegaarda“. ●
Mladá fronta 1969; Váhy 6 ● Ediční rada: Jan Patočka, Karel Kosík, Josef Zumr, Ladislav Hejdánek, Eva Formánková.
► 2. vyd., bez doslovu Evy Formánkové, Olomouc, Votobia (Malá díla; 60) 1996, 112 stran.

José Ortega y Gasset: Úkol naší doby Ze španělského originálu El tema de nuestro tiempo (Madrid, Revista de Occidente 1967) přeložil a doslov napsal Josef Forbelský. Obálku navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 2853. publikaci. Vydání 1. Rozsah 128 stran. AA 5,93. VA 6,09. [Náklad 10 000 výtisků.] ● Ve skutečnosti vyšlo 1970. ●
Mladá fronta 1969; Váhy 7 ● Ediční rada: Jan Patočka, Karel Kosík, Josef Zumr, Ladislav Hejdánek, Eva Formánková.


1970

Alfred North Whitehead: Matematika a dobro a jiné eseje Výbor z anglického originálu Essays on Science and Philosophy (New York, Philosophical Library 1948). Prvních sedm esejů přeložil František Marek, esej Nesmrtelnost přeložil Ladislav Hejdánek. Doslov napsal Ladislav Hejdánek. Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 2920. publikaci. Vydání 1. Rozsah 128 stran. AA 5,13. VA 5,27. Náklad 10 000 výtisků.
Mladá fronta 1970; Váhy 8 ● Řídí ediční rada.


1971

„Po dohodě s nakladatelstvím Mladá fronta převzal Vyšehrad v roce 1970 čtyři tituly určené zprvu do edice Váhy. Byly to G. Marcel: K filosofii naděje, M. Scheler: Řád lásky, M. Heidegger: O pravdě a bytí a R. Guardini: Konec novověku. První tři tituly byly už v korekturách, a proto se je podařilo vytisknout, čtvrtý z nich (Guardini) byl teprve vysazen, takže ministerstvo stačilo ještě zařídit rozmetání sazby.“ (Jaroslav Vrbenský: Ediční cesty nakladatelství Vyšehrad, in: 70 let nakladatelství Vyšehrad 1934–2004, Praha, Vyšehrad 2004, s. 26.)

Martin Heidegger: O pravdě a bytí Z německého originálu Vom Wesen der Wahrheit (Wegmarken, s. 73–97) přeložil a doslov napsal Jiří Němec. [Paralelní text originálu a překladu.] Obálku navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědný redaktor Jaroslav Vrbenský. Vydalo nakladatelství Vyšehrad jako svou 343. publikaci. [1. vydání.] Rozsah 84 stran. AA 2,70. VA 2,81. Náklad 5000 výtisků. ● E. F. ve Slovníku českých filozofů (Brno, MU 1998): „Heideggerovo dílo O pravdě a bytí bylo uvedeno do oběhu jen potají a z nepatrné části“; většina nákladu byla zničena. ●
Vyšehrad 1971
► 2. vyd. Vyšehrad + MF 1993; Váhy 10.

Max Scheler: Řád lásky Z německých originálů Schriften zur Soziologie und WeltanschauungslehreSchriften aus dem Nachlass (Bern, Francke Verlag 1963) přeložil a doslov napsal Jaromír Loužil. Obálku navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědný redaktor Jaroslav Vrbenský. Vydalo nakladatelství Vyšehrad jako svou 344. publikaci. 1. vydání. Rozsah 208 stran. AA 9,77. VA 10,04. Náklad 10 000 výtisků.
Vyšehrad 1971

Gabriel Marcel: K filosofii naděje Z francouzských originálů Homo viator (Editions Montaigne 1944), Être et Avoir (Editions Montaigne 1947) a Positions et Approches Concrètes du Mystère ontologique (Nauwelaerts 1967) přeložili Věra Dvořáková a Miloslav Žilina. [Vybrala, uspořádala a] doslov napsala Eva Formánková. Obálku navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědný redaktor Jaroslav Vrbenský. Vydalo nakladatelství Vyšehrad jako svou 351. publikaci. 1. vydání. Rozsah 140 stran. AA 6,58. VA 6,73. Náklad 11 000 výtisků. ● V medailonu Evy Formánkové v revui Souvislosti č. 4/1990, s. 32: „uspořádala výbor z G. Marcela“. ●
Vyšehrad 1971

Inzerovány na barevných listech vkládaných do svazků z let 1969 a 1970 byly dále tituly: Eugen Fink: Oáza štěstí [viz 1992], Romano Guardini: Konec novověku [viz 1992], Leszek Kołakowski: Z čeho žijí filosofové a Maurice Merleau-Ponty: Viditelno – neviditelno.


1991

Jan Patočka: Tři studie o Masarykovi K vydání připravili [a ediční poznámku napsali] Ivan Chvatík a Pavel Kouba. Doslov napsal Pavel Kouba. [Anotaci na s. 135 napsala Eva Formánková.] Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5323. publikaci ve spolupráci s nakladatelstvím Vyšehrad. Vydání 1. Rozsah 136 stran. AA 5,79. VA 6,65. Náklad neuveden. ● Studie Masarykovo a Husserlovo pojetí duševní krize evropského lidstva (1936), Pokus o českou národní filosofii a jeho nezdar a Kolem Masarykovy filosofie náboženství, poslední dvě vydané poprvé samizdatově s názvem Dvě studie o Masarykovi (Praha, Edice Expedice 1977xx, sv. 80). ●
Mladá fronta + Vyšehrad 1991; Váhy 1 ● Řídí Eva Formánková.
► 2. vyd. v Sebraných spisech Jana Patočky sv. 12: Češi I. Ed. Karel Palek a Ivan Chvatík. Praha, OIKOYMENH/FILOSOFIA 2006, s. 21–33, 339–422. ● První studie, v části I. s názvem Články, studie, přednášky, druhá a třetí studie jako část III. s názvem Dvě studie o Masarykovi. ●

Karl Jaspers: Otázka viny (Příspěvek k německé otázce) Z německého originálu Die Schuldfrage. [Ein Beitrag zur deutschen Frage] (Zürich, Artemis-Verlag [1946]) přeložil Jiří Navrátil. Doslov napsal Ladislav Hejdánek. [Anotaci na záložku napsala Eva Formánková.] Přebal a grafickou úpravu navrhl Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5320. publikaci. Vydání 2. Rozsah 96 stran. AA 4,18. VA 4,71. Náklad neuveden. ● Viz 1969. ●
Mladá fronta 1991; Váhy 3 ● Řídí Eva Formánková.


1992

Romano Guardini: Konec novověku. Pokus o orientaci Z německého originálu Das Ende der Neuzeit (Würzburg, Werkbund-Verlag 1950) přeložil Otakar Veselý. Doslov napsal Miloš Černý. Typografie Zdeněk Ziegler. Odpovědný redaktor Allan Plzák. Vydalo nakladatelství Vyšehrad jako 875. publikaci ve spolupráci s nakladatelstvím Mladá fronta. Vydání 1. Rozsah 96 stran. Náklad neuveden. ● Překlad „byl určen pro edici Váhy v Mladé frontě 1969. Edice byla zakázána a překlad nesměl vyjít ani ve Vyšehradu“ – viz Souvislosti č. 4/1990, s. 25. ●
Vyšehrad + Mladá fronta 1992; Váhy 2 ● Řídí Eva Formánková.

Friedrich Nietzsche: Nečasové úvahy I Z německého originálu Unzeitgemässe Betrachtungen přeložil Jan Krejčí. K vydání připravil [a ediční poznámku napsal] Pavel Kouba. Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5337. publikaci. Vydání 2. Rozsah 168 stran. AA 8,46. VA 8,93. Náklad neuveden.
Mladá fronta 1992; Váhy 5 [a] ● Řídí Eva Formánková.

Friedrich Nietzsche: Nečasové úvahy II Přeložil, doslov [a ediční poznámku] napsal Pavel Kouba. Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5337. [sic] publikaci ve spolupráci s nakladatelstvím Vyšehrad. Vydání 2. Rozsah 176 stran. AA 8,28. VA 8,71. Náklad neuveden.
Mladá fronta + Vyšehrad 1992; Váhy 5 [b] ● Řídí Eva Formánková.

Eugen Fink: Oáza štěstí Z německých originálů přeložili Jiří Černý (Oase des Glücks) a Věra Koubová (Der Garten Epikurs). Doslov napsal Pavel Kouba. Obálku navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5360. publikaci. Vydání 1. Rozsah 64 stran. AA 2,31. VA 2,88. Náklad neuveden. ● Svazek podle Ediční poznámky (s. 61) původně připravený k vydání v edici Váhy již v roce 1969; titulní studii přeložil J. Černý podle 1. vyd. (Freiburg–München, K. Alber 1957), k ní připojil článek Svět a dějiny, „vychází ve Filosofickém časopise (2, 1992). Nahrazujeme jej esejem Zahrada Epikurova.“ ●
Mladá fronta 1992; Váhy 6 ● Řídí Eva Formánková.


1993

Max Scheler: O studu Z německého originálu (Hans Niemeyer, Halle 1923) přeložil a doslov napsal Jaromír Loužil. [Anotaci na s. 173 napsala Eva Formánková.] Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5427. publikaci. Vydání 1. Rozsah 176 stran. Náklad neuveden.
Mladá fronta 1993; Váhy 7 ● Řídí Eva Formánková.

Ludwig Wittgenstein: Rozličné poznámky Z německého originálu Vermischte Bemerkungen (Oxford, Basil Blackwell 1977) přeložil, doslov [a anotaci] napsal Marek Nekula. Recenzoval Karel Floss. Typografie Zdeněk Ziegler. Odpovědní redaktoři Jaroslav Vrbenský a Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5434. publikaci ve spolupráci s nakladatelstvím Vyšehrad. Vydání 1. Rozsah 160 stran. Náklad neuveden.
Mladá fronta + Vyšehrad 1993; Váhy 8 [sic] ● Řídí Eva Formánková.

José Ortega y Gasset: Evropa a idea Národa (a jiné eseje o problémech současného člověka) Ze španělského originálu Evropa y la idea de la Nación (Madrid, Alianza Editorial) přeložil a doslov napsal Josef Forbelský. [Anotaci na s. 189 napsala Eva Formánková.] [Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler.] Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5450. publikaci. Vydání 1. Rozsah 192 stran. Náklad neuveden.
Mladá fronta 1993; Váhy 8 [sic] ● Řídí Eva Formánková.

Martin Heidegger: O pravdě a Bytí Z německého originálu Vom Wesen der Wahrheit (Wegmarken, Frankfurt am Main, V. Klostermann, s. 73–97) přeložil, [poznámku překladatele a anotaci napsal] Jiří Němec. [Paralelní text originálu a překladu.] Typografie Zdeněk Ziegler. Odpovědní redaktoři Jaroslav Vrbenský a Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5495. publikaci ve spolupráci s nakladatelstvím Vyšehrad. Vydání 1. [sic] Rozsah 80 stran. Náklad neuveden. ● Viz 1971. ●
Vyšehrad + MF 1993; Váhy 10 ● Řídí Eva Formánková.


1994

Hannah Arendtová: Krize kultury (Čtyři cvičení v politickém myšlení) Z anglického originálu Between Past and Future (New York, Viking Press 1961) přeložil a doslov napsal Martin Palouš. [Anotaci na s. 159 napsala Eva Formánková.] Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5507. publikaci. Vydání 1. Rozsah 160 stran. Náklad neuveden.
Mladá fronta 1994; Váhy 11 ● Řídí Eva Formánková.

Gaston Bachelard: Psychoanalýza ohně Z francouzského originálu La psychanalyse du feu (Paris, Gallimard 1949) přeložila Jitka Hamzová. Verše přeložil Jiří Pelán. Doslov napsal Jiří Pechar. [Anotaci na s. 133 napsala Eva Formánková.] Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5580. publikaci. Vydání 1. Rozsah 136 stran. Náklad neuveden. ● V knize jsou ohlášeny tři chystané svazky: John R. Searle: Mysl, mozek a věda, Vladimir Jankélévitch: Odpuštění a Søren Kierkegaard: Pojem úzkosti; třetí jmenovaný se neuskutečnil. ●
Mladá fronta 1994; Váhy 12 ● Řídí Eva Formánková.

John R. Searle: Mysl, mozek a věda [Úvod k českému vydání J. R. Searle.] Z anglického originálu Minds, Brains and Science (Cambridge, MA, Harvard University Press 1984) přeložil a doslov napsal Marek Nekula. [Anotaci na s. 133–134 napsala Eva Formánková.] Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5582. publikaci. Vydání 1. Rozsah 136 stran. Náklad neuveden.
Mladá fronta 1994; Váhy 13 ● Řídí Eva Formánková.


1996

Vladimir Jankélévitch: Odpuštění Z francouzského originálu Le pardon (Paris, Aubier Montaigne 1967) přeložil a doslov napsal Zdeněk Kouřim. [Anotaci na s. 219 napsala Eva Formánková.] Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5625. publikaci. Vydání 1. Rozsah 224 stran. Náklad neuveden.
Mladá fronta 1996; Váhy 14 ● Řídí Eva Formánková.

Simone Weilová: Dobro, mez a rovnováha. Výbor ze Sešitů Z francouzských originálů Cahiers, I, II, III (Paris, Plon 1970, 1972, 1956) a Connaissance surnaturelle. Cahiers d’Amérique (Paris, Gallimard 1950) vybrala, přeložila, uspořádala a doslov napsala Eva Formánková. Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědná redaktorka Vlasta Dufková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5680. publikaci. Vydání 1. Rozsah 184 stran. Náklad neuveden.
Mladá fronta 1996; Váhy 15 ● Řídí Eva Formánková.


1998

Poslední dva svazky edice – již neuvádějí, že ji řídí Eva Formánková, a odpovědným redaktorem je Allan Plzák (v případě výboru z G. Marcela se vedle za údajem o odpovědném redaktorovi uvádí, že Eva Formánková knihu „redakčně zpracovala“.

Gabriel Marcel: Přítomnost a nesmrtelnost (Výbor textů) Z francouzských originálů Ébauche d’une philosophie concrète, Phénoménologie et dialectique de la tolérance, Remarques sur les notions d’acte et de personne, in Essai de philosophie concrète (Paris, Gallimard 1967), La Rencontre avec le Mal in Pour une sagesse tragique et son au-delà (Paris, Plon 1968) a Présence et Immortalité (Paris, Flammarion 1959) vybrala, přeložila, [ediční poznámku, medailon autora] a doslov napsala Peluška Bendlová. Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědný redaktor Allan Plzák. Redakčně zpracovala Eva Formánková. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5788. publikaci. Vydání 1. Rozsah 144 stran. Náklad neuveden.
Mladá fronta 1998; Váhy 16

Ernst Tugendhat: Tři přednášky o problémech etiky Z německého originálu Probleme der Ethik. Drei Vorlesungen über Probleme der Ethik, 1981, s. 56–131 (Stuttgart, Philipp Reclam 1994), přeložil, doslov [a medailon autora na s. 89] napsal Marek Nekula. Přebal navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Odpovědný redaktor Allan Plzák. Vydalo nakladatelství Mladá fronta jako 5831. publikaci. Vydání 1. Rozsah 92 stran. Náklad neuveden.
Mladá fronta 1998; Váhy 17


Rejstřík autorů, překladatelů a autorů doslovů a doprovodných textů, redaktorů a lektorů

ARENDTOVÁ Hannah
BACHELARD Gaston
Bendlová Peluška
BUBER Martin
Černý Jiří
Černý Miloš
Dufková Vlasta
Dvořáková Věra
FINK Eugen
Floss Karel
Forbelský Josef
Formánková Eva
GUARDINI Romano
Hamzová Jitka
HEIDEGGER Martin
Hejdánek Ladislav
Chvatík Ivan
JANKÉLÉVITCH Vladimir
JASPERS Karl
KIERKEGAARD Søren
Kouba Pavel
Koubová Věra
Kouřim Zdeněk
Loužil Jaromír
Marek František
Molnár Amedeo
Navrátil Jiří
Němec Jiří
MARCEL Gabriel
NIETZSCHE Friedrich
Krejčí Jan
Nekula Marek
ORTEGA Y GASSET José
Palouš Martin
PATOČKA Jan
Pechar Jiří
Pelán Jiří
Plzák Allan
RÁDL Emanuel
ROBINSON John T.
SCHELER Max
Sadek Vladimír
SEARLE John R.
TUGENDHAT Ernst
Veselý Otakar
Vrbenský Jaroslav
WEILOVÁ Simone
WHITEHEAD Alfred North
WITTGENSTEIN Ludwig
Woolwich John
Zumr Josef
Žilina Miloslav