Před patnácti lety, 9. července 2005, zemřel básník Petr Kabeš. Na Bubínku Revolveru publikujeme báseň, která je mu věnována a kterou její autor komentuje takto: „‚Urbi et orbi‘ je jedna věta Anny Kareninové zaznamená pro projekt Viktora Karlíka 5. dubna 2015. Jedna věta Anny Kareninové vyšla v létě 2016. Pozoruhodné je, že 1. ledna 2016 jsem napsal báseň, která se jmenuje Urbi et orbi a je věnovaná Petru Kabešovi; poslední tři dny roku 2015 jsem ji nosil v krku jako rybí kost a nedokázal ji vyndat ven, dokud jsme prvního dne nového roku nevystoupili na Milešovku – ve chvíli, kdy jsem spatřil tabuli s oznámením, že tady pracoval Petr Kabeš, než ho i odtud vyhodili, věděl jsem, že ji mám!“
Adin Ljuca, 2018, foto Karel Cudlín
Urbi et orbi
Petru Kabešovi
Nepatříš-li městu ani světu,
máš možnost oprašovat knihy
v skladišti knihovny na třetím podlaží pod úrovní země
nebo na observatoři daleko od obydlených oblastí
sledovat chování počasí – dokud tě i odsud nevyženou.
Zkoumal jsi směr a rychlost větru,
nosnost slov, třídil jsi oblaka.
na třetí nejkrásnější vyhlídce světa.
Pookřávám ve skoupém novoročním slunci
na vrcholu Milešovky a hrozím se nad námi,
nad spotřební civilizací, kterou už brzy spotřebujeme,
protože skoupým nazýváme i to, co je přiměřené,
prosté marnotratnosti.
Kazatelny jsou pro kazatele,
pokud však nepatříš městu ani světu,
víš přesně, na čem jsi: dole nebe, nahoře mlha
a mezi nimi ty, vyplňuješ rubriky o nestálosti počasí,
oddáváš se křivolakým znakům,
kouzlu vyzývavých křivek, asymetriím pravdy...
Báseň přeložil František Šístek.
Petr Kabeš, foto archiv A. K.