Sv. Mikuláš? Opravdu svatý? Nebo dnes už spíše karikatura, kterou děti ze zvyku spojují s tímto jménem? Některé rodiče taková skutečnost možná naplňuje smutkem, mnozí si třeba ani neuvědomují, co je to za den a kým Mikuláš byl, a pro mnohé to může být výzva k hledání a pochopení toho, co je se Sv. Mikulášem spojeno. Ať tak či tak, nedá mi, abych pár dnů před jeho „oslavami“ nenapsala, jak legendy o svatém Mikulášovi mimo jiné vyprávějí, že nikdy neváhal pomáhat těm, kdo byli v nouzi, že byl štědrý v milosrdenství a přísný ve spravedlnosti.
Když Mikuláš v podvečer svého svátku přichází k dětem, nemá za lubem přinášet odplatu nebo odměnu, i když ve své moudré knize má vše zlatou tuhou zapsáno. Ale přináší dětem i dospělým každý rok znovu a znovu příležitost pohlédnout na své skutky v časech předešlých a poznat, co je co, kdo je kdo a kdo jsme my. I když neseme za vše plnou odpovědnost, mikulášsky štědré milosrdenství a přísná spravedlnost se neprojevují hned, a to právě proto, aby nám byl ponechán prostor pro přiznání a pro změnu k lepšímu. To můžeme udělat sami vůči sobě, nemusíme hned před čertem. Změnit můžeme jen to, co přijmeme, nikdy ne nic, co popíráme, zatloukáme, nepřiznáme nebo potlačujeme. Proto je tenhle mikulášský čas jedinečná příležitost k novému a dobrému.
Malé děti nejlépe vědí, že dobré je prostě dobré, dokud se ovšem od dospělých nenaučí zatloukat zlé. Svět je už tak naruby, až by se mohlo zdát, že se vyplatí čertu v nás dát zelenou. Ale to je krátkozraké. Na takovou krátkozrakost ani brýle nepomáhají a koneckonců není mnoho dobrého ani k vidění ani ke slyšení, ať už opakované klamy, re-klamy, či mluva (nikoliv moudré slovo) politických hlav s nemocným srdcem.
Ale dosti řečí, přes zimní pláně se k našim oknům už zase pomalu snáší nadílka svědomí s Čertem a Andělem. Ti oba jsou v nás.
Proto se přimlouvám za všechny děti, aby Mikuláš byl letos tak důstojný, že nebude pro smích, a zároveň tak láskyplný, že nikdo nebude mít strach, aby dal ochutnat ve své řeči životní moudrost, shovívavost a nadhled, a konečně aby si nevynucoval odpustkovou morálku, tedy vymazávání nepěkných skutků nějakým odprošováním, natož přihlouplým oceňováním. Na druhou stranu tvořivá vděčnost, báseň či písnička, které také obsahují moudrost, stačí coby poděkování.
A v kouzelném koši aby měl vždy něco, co se nedá vlastnit, ale vychutnat, co je dobré a k dobrému inspiruje.
Ať žije Mikuláš! Ten Svatý.