Pražská skupina WWW, laureát Ceny RR za rok 2009, vydává zanedlouho na labelu BiggBoss svou třetí desku Atomová včela; zároveň s ní vychází tamtéž stejnojmenná kniha, sestávající z textů pro jednotlivá alba z let 2006, 2009 a 2013. Jak sám vnímáte vlastní texty bez hudebního doprovodu a interpretace kapely WWW? 

Lubomír Typlt (WWW): Když se připravovalo album Neurobeat, tak jsem měl obavy, aby texty WWW nebyly moc osobní a pro publikum těžko pochopitelné. Bylo pro mě těžko představitelné, že by pocity, které v textech popisuji, se mnou sdílelo více lidí. Ale WWW se Neurobeatem posunuli do roviny, kdy vše dělali jen s tím ohledem, aby to naplňovalo Ondřeje Anděru i mě. K tomu pomohla i ta šestiletá odmlka, kdy jsme byli jako kapela rozpuštěni. Neměli jsme už bývalé publikum a hip hop se dostal v Čechách do roviny, která nás vůbec nezajímala. Nebylo se komu zodpovídat a koho zklamávat. Očekávání byla též ta tam. Po šesti letech byla kapela již více méně zapomenuta. Zájem o Neurobeat nás oba až zaskočil. Texty by bez hudebního doprovodu měly samozřejmě obstát – ale Ondřej jim propůjčuje naléhavost, díky níž se dostaly k širšímu publiku, a na koncertech je spousta lidí, kteří ty texty nyní znají lépe než já sám. Co se týče poezie, tak jsem nikdy neměl nutkavou potřebu se jí věnovat. To, že píši pro WWW texty, vyplynulo z toho, že jsme s Ondřejem začali společně psát již v prváku na vysoké škole. Místo vyvalování se v hospodě jsme seděli celý večer u prázdného papíru, aby na něm po několika hodinách přibyly dvě věty. Toto napojení mezi námi funguje i nyní. Pro mě je motivující vidět, že když napíši nějaký nový text, který Ondřeje osloví, tak někdy i do několika dní pošle hudbu a pak se společně sejdeme nad formou zpěvu. Motivací pro vydání knihy textů WWW Atomová včela byl velký zájem posluchačů kapely o naše texty a určitá snaha si v nich udělat pořádek. Kostky jsou vrženy. Obstojí-li texty i v psané formě, to je nyní na čtenářích.