Z Kanceláře prezidenta republiky vám před časem oznámili, že vašemu otci Jiřímu Hájkovi, který patřil k prvním mluvčím Charty 77, bude 28. října uděleno státní vyznamenání in memoriam. Slavnostního aktu jste se odmítl zúčastnit a řád nakonec udělen nebyl. Proč?

Jan Hájek: Když jsem se dozvěděl, že díky úsilí jednoho přítele mého otce a jedné poslankyně sněmovny vznikla iniciativa, která posléze vedla k navržení státního vyznamenání in memoriam pro Jiřího Hájka, byl jsem tím potěšen a dojat. V průběhu roku, jak jsem sledoval činnost Miloše Zemana v prezidentském úřadě, se však mé pocity postupně víc a víc měnily v obavu, že návrh bude přijat. Začátkem října jsem pak dostal dopis z Kanceláře prezidenta republiky, který obavu potvrdil. Po dlouhé úvaze jsem KPR oznámil, že se slavnostního aktu dne 28. října nechci osobně zúčastnit, a zeptal jsem se, zda je možný alternativní způsob doručení vyznamenání. Jako důvod jsem uvedl, že účast mi nepřipadá vhodná vzhledem k současným aktivitám prezidenta republiky, a zmínil jsem také, že má přítomnost snad není rozhodující, protože se jedná o posmrtné vyznamenání pro mého otce, nikoli pro mne. Na to mi ředitel protokolu odpověděl, že v takovém případě vyznamenání uděleno nebude. To je pozoruhodné: ocenění in memoriam tedy není udělováno na základě zásluh zesnulé osobnosti, ale na základě ochoty pozůstalých účastnit se předávacího aktu.

Nechci vypočítávat všemožné důvody, které mne vedly k rozhodnutí, že přijít na akci pořádanou Milošem Zemanem je pro mne nepřijatelné. Nešvary současného i minulého politického působení Miloše Zemana popsali dobře jiní, kteří k tomu mají lepší předpoklady než já, neboť je pro ně sledování politiky zájmem a profesí. Pouze poznamenám, co mi připadá zjevné: Miloš Zeman užívá všechny síly, aby zesměšnil nebo podrazil konkurenční politické síly a své osobní protivníky. Při tom se neštítí špinavostí, intrik a lží. Jeho chování má psychopatické rysy.

Velice trefný obraz takové situace podal Thomas Mann v povídce Mario a kouzelník. S kouzelníkem nelze diskutovat o tom, že to, co předvádí, je klam a šalba. Taková diskuse by byla nesmyslná. Když člověk přijde na eskamotérovo vystoupení, dobrovolně se klamu a šalbě podrobuje. Předem souhlasí s tím, že kapesník, který eskamotérovi půjčí, se mu vrátí jako živý králík, kytice, ne-li něco horšího. Právě něčemu takovému jsem se ale podrobit nechtěl. Nechtěl jsem se stát dobrovolným návštěvníkem „show“, při níž se shromáždění k výročí demokratické republiky promění ve shromáždění Zemanových příznivců, při níž se slavnostní akt předávání státního vyznamenání promění v akt souhlasu s prezidentovou politikou.
Velice mne mrzí, že jsem zmařil práci a úsilí mnoha lidí v dobré věci. Nemohu samozřejmě vědět, co by si o tom všem myslel otec. Malou útěchou pro mne je, že jak ho znám, vím, že vyznamenání a řády ho vždy přiváděly do rozpaků. Při své dobrácké povaze a skromnosti by se určitě strachoval, že mi působí nějaké potíže.

Pozn RR.: Jiří Hájek (1913–1993) byl československý politik a diplomat, do roku 1970 člen KSČ. V osmašedesátém zastával funkci ministra zahraničí, v srpnu téhož roku protestoval na půdě OSN proti sovětské okupaci Československa, načež byl zbaven všech funkcí. V roce 1977 patřil (spolu s Václavem Havlem a Janem Patočkou) k prvním mluvčím Charty 77.