Patříte – vedle Michala Kerna a Miloslava Königa – ke třem tvůrcům projektu Lidový kousek, který bude pod hlavičkou divadelní společnosti Masopust uveden na začátku října v rámci pražského festivalu 4+4 dny v pohybu. Co bylo na počátku a co mohou diváci očekávat?

I. U.: Co bylo na začátku? Dost toho všeho, co vám říká, že jste komplikovaní jen proto, že se ptáte na základní věci. Jen proto, že chcete věci dělat lépe, poctivě, jak jen je to možné, až jste s tím otravní. Dost zjištění, že přímost a konfrontace jsou vnímány jako nechtěné, rušivé prvky. Dost společenských fasád, které se vám snaží namluvit, co je dobrý říkat a co ne. Smutek a samota z okraje, na kterém se tak člověk ocitá. Stále to samé téma, které je možné donekonečna říkat jinými slovy.

A co očekávat? V anotaci, která se píše s předstihem, takže bývá často spíš zbožným přáním, píšeme: „Otevřená partitura pro tři. Volksstück. Secvičená věc. Voiceband. Není to představení, není to koncert, není to televarieté. Jde o to, aby bylo jasno: NEMRKAT / NEMRAČIT / NESMRKAT / NESVAČIT / NEKAŠLAT / NEKROUTIT / NEKRČIT / NERMOUTIT. A spokojenost, spokojenost lidem dát, zbytečně lidi nelekat. Folklór vnitřní korupce. Autorský voiceband tří herců ve spolupráci s divadelní společností Masopust.“ Chtěla jsem napsat: nečekejte nic. Lepší je napsat: očekávejte cokoli, pak nebudete zklamáni.