foto Karel Cudlín, 2016

Jako již patnáctý svazek knižního projektu Jedna věta vyšla coby samostatně neprodejná příloha 103. čísla Revolver Revue kniha deníkových záznamů překladatelky a esejistky Anny Kareninové. Z ní nyní dnes čtenářům Bubínku přinášíme ukázku psanou loni v červnu:


Jedna věta.
Anna Kareninová


ČERVEN

1. června Co je plevel, určuje zahradník, říká P.

2. června Asi proto ve Stoječíně nepleju.

3. června Kacey Mottet Klein, Zrození herce; radost.

4. června Šum stromů, jiný než ve filmu Le Bruit des Arbres.

5. června Někdy mám dojem, že jsou to samá déjà-vu.

6. června The Caged Panther: Ezra Pound at Saint ElizabethPanther v kleci: Ezra Pound ve Svaté Alžbětě je kniha o třinácti letech, která Ezra Pound strávil v ústavu pro choromyslné delikventy; já v Pisánských Cantos překládám „levhart“ – tak tedy „levhart v kleci“, vždyť byl ryšavý…

7. června Probudil se a chvíli nevěděl, kde je.

8. června Kdysi, poprvé u Petra v Celetné: největší popelník pivních lokálů na stolku za postelí byl plný vajglů.

9. června Můj zápisek z konce roku 2002 (?): když pan Bělohradský přeloží svého oblíbeného básníka a jeho česká verse je brilantní prací mozku, ale do poesie má daleko, dojímá mě to; když ale tento filosof, kterého jsem tolik ctila, mluví o poesii jako o mrtvém žánru a srovnává její dočasnost s operou, je mi smutno, protože mluví do věcí, které jsou mu podstatou vzdálené; o opeře něco vím, o poesii také; moderní opera tak jako moderní poesie může být úžasná; jestli je dnes básnětepectví plné balastu (a kdy tomu tak nebylo?), neznamená to, že se přežila poesie, to je, jako bychom řekli, že se přežila hudba; poesie bude tak jako hudba; bude mít své mělčiny, jako je má hudba, ale bude, tak jako bude tajemství jazyka.

10. června Vary (Karlovy).

11. června Vary, consira.

12. června Nacházím Petrovo vyznání Leské, kde byl naposledy delší dobu šťastný.

13. června Něco, ale co?

14. června Nikdo nechtěl koupit velký pastel Václava Boštíka: kdysi se mi líbilo, že je tak jemný, až na něm není vidět skoro nic, ale to skoro nic je krásné; koupila jsem ho s radostí a zjišťuji, že právem zůstává u mě, pověsím ho v novém domově.

15. června Josef Váchal o Célinovi: „… a zas k nesmírné vesmírné komedii podle Céline,

který si přeje, aby se lidský rod navždy zhnusil i nejtrpělivějšímu, nejzatvrzelejšímu sociofilovi, protože tvrdí, že když takový člověk mermocí chce ztratit úctu k sobě, jde k lidu“ (dopis J. Váchala J. Hodkovi, listopad 1962) – děkuji P. H., který má dnes narozeniny.

16. června Doznívající narozeniny P., zítra má narozeniny Zdeněk C., myslím na to, jak dlouho se známe.

17. června Sen z 21. na 22. prosince 2002: s Adamem zvoním v Mezibranské dole před domem na mou babičku (zemřela 1981, Adam se narodil 1978), táhneme mnoho věcí a chceme je (kufr, bednu, jako při stěhování) nechat nahoře v bytě; má vznosná, krásná, intelektuální babička je zaskočená, mluví unaveně, chovám se, jako by ji Adam coby muž nesměl vidět nespolečenskou; babička nám otevře shora dům, jdeme k výtahu, Adam do suterénu, já do půl patra; výtah je podivný nezastavuje, jezdí si po svém; oddělujeme se, Adam zůstává dole, nevidím ho, já odjíždím: výtah je na Mezibranskou příliš prosklený a nový, vyjede do sálu, který připomíná rozlehlý restaurant, také nový, nová sklokovová architektura; pak najednou jedu autobusem: čekám, že zastaví na Tylově náměstí, tedy spíš v místech, kde jsem o Vánocích babičce nakupovala a stála fronty dle babiččina lístečku; ale autobus mě vysadí v sídlištních rozlohách, zem je rozježděná nákladními auty; blátem táhnu všechna zavazadla, pak se rozbrečím a přecitlivěle, plačtivě se ptám, kde je Mezibranská ulice; dvě sídlištní hospodyně ukazují kamsi mezi panelové řady; bráním se, že je to u Musea, v klasické části Prahy; neodpovídají, vydávám se udaným směrem, budím se.

18. června Dnes má narozeniny Ivan W.

19. června Vary.

20. června Břevnov, slunce na božanovském pískovci hrobu.

21. června Petr Kabeš má narozeniny, 73. – „Milosti června, / samá poprava“, vzpomíná v knize Cash na své deváté narozeniny a pod textem vyjmenovává i s daty čtyři popravené v procesu s Miladou Horákovou (Horáková, Buchal, Pecl, Kalandra – rozsudek 8. června, poprava 27. června).

22. června Polibek Toscy, dokument o domě pro staré operní zpěváky a hudebníky, který založil a financoval svým odkazem Giuseppe Verdi; pocit, že si při překládání povídám se svou matkou.

23. června Asi jsem celý život postižená lehkou formou autismu.

24. června Verunka se narodila; Adamovi a jeho ženě Petře.

25. června Držela jsem Verunku v náručí, úmorná cesta do porodnice v Benešově a pak zpátky.

26. června Dokončen letos můj poslední varský film.

27. června Listuji zápisníkem, kam si poznamenávám různé možnosti překladu: Incredible – to mě dostalo.

28. června In the wind – v tahu.

29. června Situation – okolnosti.

30. června Takové převody, ne prázdná „vynalézavost“, to je čeng-ming, přesný překlad, jaké řeči o tom, že překlad je jako žena: krásná není věrná a věrná není krásná; čeng-ming!